Brychta, Milan; Loutocký, Evžen: Cholerový hřbitov – místo historie naší obce, Ozvěna – občasník mikroregionu Veveří, Okrašlovací spolek Veverská Bítýška, č. 2, roč. I., říjen 2000, s. 1–2

Cholerový hřbitov - místo historie naší obce

Byly „dušičky“ a my živí jsme navštívili místa, kde odpočívají naši mrtví předkové, kteří spoluvytvářeli historii a naši současnost. Obec Veverská Bítýška dlouho neměla hřbitov přímo v katastru obce. Před vybudováním současného hřbitova ve Veverské Bítýšce v roce 1837, sloužil jako farní hřbitov pro obce Hvozdec, Veverskou Bítýšku a hrad Veveří pozemek v okolí kaple Matky Boží, která doposud stojí nedaleko hradu Veveří. Kaple se hřbitovem byla obehnána zdí a zde se pohřbívalo již od středověku. Prostor pro hřbitov byl však malý a pozemek byl též z části skalnatý. Dále toto míst bylo dosti daleko od obce - 2,5 km. V letech 1732 – 1771 bylo jako pohřebiště také používáno místo v blízkosti tehdejšího kostela sv. Jakuba Většího ve Veverské Bítýšce. Byly zde pohřbívány malé děti. Někteří velmi vážení obyvatelé městečka byli také pohřbeni přímo v kostele. Po dostavění nového kostela v roce 1782, starý kostel zanikl a dnes už není možno určit, na kterém místě stával.

Potřeba nového hřbitova vznikla již roku 1831 v souvislosti s epidemií nakažlivé cholery, kdy zemřelo naráz více lidí a dosavadní hřbitov u Matky Boží již nepostačoval. Epidemie cholery vypukla ve Veverské Bítýšce na podzim roku 1831. V tomto roce celkem zemřelo v obci 65 lidí a z tohoto počtu se udává, že na choleru zemřelo roce 32 lidí. První oběť byla zaznamenána 28. října 1831 a poslední občan obce zemřel na choleru ještě 29. ledna 1832. V sousední obci Hvozdec zemřel na choleru 1 člověk.

Z těchto důvodů, ale též jistě z důvodů hygienických, byl pro oběti epidemie zřízen nový, tzv. cholerový hřbitov. Zemřelí byli pochováváni za obcí na kousku tzv. kostelního pole, které bylo upraveno a vysvěceno na prozatímní hřbitov, protože pro takový počet náhle zemřelých nebylo místa na tehdejším hřbitově u kaple Matky Boží. Toto místo dnes leží na poli u silnice vedoucí kolem hradu Veveří do Brna - Bystrce.

I v dalších letech byla bítýšská farnost postižena epidemiemi nakažlivých chorob. Byly-li oběti i těchto chorob pohřbívány na tomto cholerovém hřbitově, není prozatím známo. Bývalo však zvykem tyto oběti pohřbívat mimo hřbitovy v obci. Záznamy z farní matriky zemřelých neprozrazují místo pohřbu a další písemnosti z té doby nebyly dosud nalezeny nebo se asi nezachovaly. Jak dlouho byl tedy tzv. cholerový hřbitov ve Veverské Bítýšce používán a kolik je na něm pohřbeno osob, není přesně známo.

Pro představu kolik zemřelých by mohlo být na tzv. cholerovém hřbitově pohřbeno, je patrné z níže uvedené statistiky, vycházející z knihy "Paměti panství veverského" od Karla Eichlera, faráře ve Veverské Bítýšce a vydané roku 1891.

Rok: Obec (místo):
V. Bítýška: Hvozdec: hrad Veveří:
1831 32 1 0
1832 1 0 0
1849 6 1 2
1850 11 15 0
1851 0 1 0
1855 27 11 0
1866 40 7 12
Celkem: 117 36 14
Celkový počet: 167 zemřelých

V letech 1833-34 vedla obec Veverská Bítýška při o vlastnictví hřbitova u kaple Matky Boží nad hradem Veveří. Tuto při obec prohrála. Bylo jí přikázáno vybudovat nový hřbitov, nebo rozšířit stávající tzv. cholerový hřbitov. Místnímu faráři bylo dne 12. září 1833 úředně přikázáno pohřbívat na tomto cholerovém hřbitově. Do vybudování nového hřbitova do roku 1837 tedy byli zemřelí pravděpodobně pohřbíváni také na cholerovém hřbitově.

V letech 1830 – 1840 byla průměrná roční úmrtnost ve Veverské Bítýšce 33 osob na Veveří 2,3 osoby a ve Hvozdci 5,6 osoby. Celá farnost měla tedy průměrnou roční úmrtnost přibližně 41 osob. Za čtyři roky tedy šlo o více jak 160 osob. V matrikách uložených v Moravském zemském archivu je v tomto období zapsáno 140 zemřelých z obce Veverská Bítýška. Hvozdec měl svou vlastní matriku. Byli-li všichni zemřelí opravdu na cholerovém hřbitově pohřbeni, bude v současnosti možné prokázat jen velmi těžko.

Nový hřbitov, který je používán do současnosti, byl v obci zbudován až v letech 1836 až 1837. Tento nový hřbitov byl vysvěcen v pondělí 29. srpna 1837 kuřimským děkanem Ignátem Knorrem a prvním na něm pochovaným občanem Veverské Bítýšky byla dne 19. září 1837 Josefa Klimešová, která zesnula ve věku 52 let.

Na místě tzv. cholerového hřbitova byl přibližně před koncem poloviny 19. století vztyčen litinový kříž na podstavci a vysazeny stromy. Ještě na konci 60. let 20. století zde stály 3 vzrostlé kaštany. Na počátku 70. let se stavělo v polích za Veverskou Bítýškou vedení vysokého napětí. Jeho trasa byla vyměřena přes místo cholerového hřbitova. Nic nebylo dbáno na prosby místního faráře, jeho žádosti o posunutí stavby a zachování hřbitova. Kaštany byly vykáceny a hřbitov zdevastován. Postupně byl pozemek zmenšován odoráváním, kříž byl přeražen a později zmizel úplně. Zbyly jen pařezy od stromů ze kterých rašily nové výhonky. Ty byly vždy po čase odřezány pracovníky rozvodných závodů, aby nezasahovaly do elektrického vedení. Pozemek hřbitova postupně zarostl náletovými křovinami a plevelem. V posledních letech šlo už jen o malý ostrůvek keřů na ploše jediného sceleného lánu. Úplně vymizela pieta tohoto místa a tzv. cholerový hřbitov téměř zmizel z povědomí místních obyvatel.

Okrašlovací spolek Veverská Bítýška (OSVB) vyvíjí dlouhodobou snahu o renesanci a obnovu místa cholerového hřbitova, jež se tak bytostně dotýká nejen minulosti a historie naší obce, ale i mnohých současných občanů, kteří zde mají pochované své předky. OSVB chce touto svou snahou oživit místo, které bylo postihnuto minulým komunistickým režimem, jež svoji arogancí a mocí chtěl vymazat toto místo z paměti obce a i z mapy. V současné době je místo tzv. cholerového hřbitova díky iniciativě OSVB vyčistěno a připraveno i instalaci nového kříže. Při terénních úpravách byla nalezena spodní část soklu původního kříže i se zbytkem původního kříže. Současně je pozemek vytýčen a připraven k dalším úpravám.

Sponzorem činnosti OSVB při renovaci cholerového hřbitova je „Nadace rozvoje občanské společnosti“. Nadace poskytuje prostředky z Evropské unie v rámci programu Phare.

zn. mb, el



Elektronický archiv pramenu obce Veverská Bítýska, 2000-2001
Vygenerováno z archivního formátu TEI