Radimský, Jiří: Kostel ve Veverské Bítýšce, Vlastivědný věstník moravský, roč. 2, 1947, č. 2, s. 140-142

Kostel ve Veverské Bítýšce.

V zemském archivu v Brně je ještě mnoho fondů, dosud vlastivědným pracovníkům zcela neznámých. Mnoho z nich bylo totiž převzato teprve v nedávné době, neboť rozsah archivu se během posledních deseti let nejméně ztrojnásobil. Budeme proto upozorňovat v každém čísle našeho časopisu na některou takovou archivní novinku, abychom ukázali, čeho všeho lze dnes v zemském archivu použít ke studiím odborným i laickým.

V místodržitelské účtárně je uložena řada t. zv. děkanských matrik z r. 1804. Badatelé z celé Moravy najdou tu soupisy majetku všech moravských far, seznamy matrik a duchovních správců od nejstarších dob. Jako vzor otiskuji stručný obsah zápisu o faře ve Veverské Bítýšce, náležející ke kuřimskému děkanátu (č. 433).

V Bítýšce je kostel sv. Jakuba Většího apoštola s kamennou věží, postavenou v r. 1679, kdežto chrám sám je až z let 1771–1798. Proto tu také nebyly ještě v r. 1804 postaveny ani oltáře a za oltářní obraz byl použit starý obraz Kristova ukřižování. Z inventáře, podrobně sepsaného, je zajímavý jistě značný počet hudebních nástrojů (2 housle, 1 viola, 2 trubky) a pět zvonů z let 1648 až 1732. K faře patřila též kaple Panny Marie na hradě Veveří, kde byly mimo dodnes známý černý obraz Panny Marie ještě obrazy dva, Jana Nepomuckého a Nanebevzetí Panny Marie.

Patrony kostela byli v roce 1609 Tas z Lomnice, 1653 Zikmund hr. Teuffenbach, 1715 Jan Vejkard hr. Sinsendorf a po něm dědici Prosper Antonín, Václav Jan, Prosper a od r. 1802 Vilém sv. p. Mundy. Farnost nebyla velká, poněvadž se od ní oddělily v r. 1774 Říčany a Říčky, přidané k faře ostrovačické, a tak zůstaly u Bítýšky jen Hvozdec a hrad Veveří.

Ani nemovitého majetku fara bítýšská neměla mnoho, a z polí se připomínají jen role v tratích Na štěrku, Pod sokolím, Za dlouhým mostem, U kolomaznice a Nad řekou pod trhovčím. Za to dostávala hojně naturálních dávek od vrchnosti i od poddaných. Vrchnost platila faráři 161 zl. 20 kr. a dávala mu ročně 332/8 měř. pšenice, 665/8 měř. žita, 82/8 měř. ječmene, 40 měř. ovsa, 2 měř. hrachu, 82/8 měř. čočky, 6 sudů piva, 6 mírek soli, 40 liber sýra, 70 liber sádla, 1 velikonočního beránka, po fůře sena a otavy a 10 sáhů bukového a tolikéž dubového dřeva z lesa, zvaného Kněžův hájek. Bítýšští dávali dohromady 8 kop vajec a 12 sáhů dřeva a každý z 80 usedlých k tomu 1/2 mázu sádla, 1 kuře a 1 koláč; za to jim pan farář sloužil zdarma mše o dnech jejich obecních patronů, sv. Floriána, Gotharda a Vendelína. Z Hvozdce byly dávky od 12 osedlých podobné a panský dvůr v Říčkách dával zdarma do Veverské Bítýšky seno a otavu z 24 jiter luk.

Nadačního kapitálu bylo u naší fary za 1170 zl. a bylo tu z něho slouženo ročně 10 zpívaných rekviem, 10 kondiktů a 33 tichých mší. Farář měl také příjem ze štolních poplatků (od křtu nic, od požehnání šestinedělky 12 kr., od sňatku 1 zl. 30 kr., od ohlášek 18 kr., od požehnání nevěsty 24 kr., od pohřbu dítěte 36 kr. a dospělého 1 zl.) a z poplatků za vyhotovení křestních, oddavkových a úmrtních listů (šlechtic 1 zl. faráři a 12 kr. písaři, měšťan 30 kr. a 9 kr., sedlák 15 kr. a 6 kr.).

Podobně jako kostel je popsána po stavební stránce i budova farní sýpky a jiné hospodářské stavby. Z vnitřního inventáře nás zajímá především soupis farní knihovny a archivu, kde se uchovávaly matriky, nejstarší z r. 1674.

Inventář kostela a fary ve Veverské Bítýšce, sestavený farářem Janem Friedlem, je ukončen seznamem všech zjistitelných duchovních správců. Byli to katoličtí faráři Jiří Havranský (1636–1642), Petr Božský (1642–48), Valentin Prchal (1648), Adam Chalupa (1649–53), Jakub Bernard Urbánek (1653), Jan Geller (1654–60), František Mader (1660–62), Lorenc? (1662), Bartoloměj? (1663), Jiří F. K. Ptáček (1664–67), Valentin B. Jestřábský (1667–1719), Václav Koryčanský (1720–30), Vojtěch Vybíral (1730–32), Jan Alois Straufuss (1732–47), Václav josef Wolf (1747–74), Tomáš Frant. Kubečka (1774–84) Jan Antonín Friedl (1784) a nekatolíci kněz Abrahám 1608, gabriel Michal 1619, Daniel 1620, Jan 1622, Jiří 1628 a Petr 1636.

Snad se mi podařili aspoň v této zkratce ukázat, jak důležitý jest pro vlastivědnou práci tento pramen, zachovaný pro celou Moravu. I když jistě řada uvedených údajů se najde porůznu v jiných pramenech nebo v literatuře, je tu vše, co bychom rádi věděli o jednotlivých farách, sepsáno takřka v úplnosti. A to jsou ještě některé inventáře daleko obšírnější a úplnější!
Dr Jiří Radimský.



Elektronický archiv pramenu obce Veverská Bítýska, 2000
Vygenerováno z archivního formátu TEI