Proč Veverská Bítýška

Založení

Činnost spolku

Počet členů v minulosti

Počet členů dnes

Příčiny poklesu

Varroáza a boj proti ní

Med a jeho výhody

Chov včelích matek

Kvalita medu z Vev. Bítýšky

Význam včel

  




     Včelařství ve Veverské Bítýšce bylo v minulosti rozšířeno, protože zdejší rostlinstvo a hlavně okolní lesy poskytovaly celoročně dostatek pastvy pro včely, což je nejdůležitější podmínka pro chov včel.

     Z iniciativy včelařů Aloise Riedla a Aloise Kiliana se dne 26.12.1921 sešlo 21 včelařů z Vev. Bítýšky, Hvozdce a Chučic v hospodě u Císařů ve Vev. Bítýšce a dohodli se na založení Včelařského spolku.Ustavující valná hromada se konala 8.1.1922. Spolek měl 15 členů, prvním předsedou byl zvolen Vincenc Hudec a jednatelem Josef Rojek.

     Z tehdejší činnosti spolku můžeme uvést osetí neobdělávaných ploch medonosnými rostlinami (komonice, bílý jetel, svazenka, vičenec, šparza) a vysazováni keřů a stromů na vhodných plochách (lípy, javory a akáty).Pro vzdělávání členů organizoval spolek přednášky, byla založena včelařská knihovna, na ZDŠ ve Vev. Bítýšce pracoval včelařský kroužek. Byly organizovány výstavy a plesy. Organizace propagovala chov včelích matek. Na včelnici Vysoké školy veterinární Nové Dvory, která byla členem Včelařského svazu Vev. Bítýška byl rozmnožovací chov včelích matek. V roce 1952 přešli chudčičtí včelaři do včelařské organizace v Tišnově. K 40. a 50. výročí založení organizace se konaly oslavy, jejíchž součástí byl včelařský týden s pečením medocukrového pečiva, slavnostní schůze, výstava medocukrového pečiva spolu se zahrádkářskou výstavou.

     Včelaření bylo ve Vev. Bítýšce velmi rozšířené a dle kroniky včelařské organizace bylo v roce 1962 organizováno 61 členů z následujících obcí:
Vev. Bítýška 50 členů,
Hvozdec       10 členů
Nové Dvory       1 člen
To jsou ve stručnosti uvedené výsledky práce Včelařské organizace v minulosti.

     V současné době má včelařská organizace 22 členů s 420 včelstvy.4 členové jsou z Brna, 16 členů z Vev. Bítýšky, 3 členové z Hvozdce.Včelstva jsou umístěna ve včelnicích a včelínech na zahradách rodinných domů a chat, dále v pěti kočovných vozech a jedna včelnice je umístěna na lesním stanovišti. Funkci předsedy vykonává Miroslav Jeroušek, jednatele Ing. Jindřich Foltýn. Hlavní úkol včelařské organizace je udržet současné stavy včelstev a tím zajistit opylovací činnost.

     Celostátně počty včelstev počaly klesat v osmdesátých letech rušením včelnic u Státních statků a Jednotných zemědělských družstev z důvodů ekonomické ztrátovosti. V naší organizaci byla zrušena včelnice Vysoké školy veterinární Nové Dvory r. 1988, přestože sloužila pro praxi vysokoškoláků a měla zaveden chov včelích matek na vysoké úrovni. Největší pokles stavu včelstev nastal po r. 1990, kdy se snížily stavy včelstev v České republice o 300 tisíc včelstev, což činí pokles o 37% proti roku 1990. Hlavní příčiny poklesu jsou nemoci včelstev, ekonomická situace včelařství související s celkovou situací v zemědělství, malá spotřeba medu v České republice, dovoz levného medu ze zahraničí, nezájem mládeže o včelaření a tím zvyšující se věkový průměr českých včelařů.

     V oblasti Vev. Bítýšky došlo v posledním období ke snížení výnosů tmavého lesního medu medovicového původu. Hynutím jedlí, těžbou dřeva, ekologickými a povětrnostními podmínkami nedochází k přemnožení producentů medovice v lesích a tmavý medovicový med, který v oblasti Vev. Bítýšky převažoval, je nyní v minimálním množství.

     Z nemocí včel je nejnebezpečnější varroáza a mor včelího plodu.Varroázu způsobuje roztoč Varroa jacobsoni, je to brouk velikosti 1,5-1,9 mm, který parazituje na včelím plodu a po vylíhnutí plodu žije na včele.Mladé včely, které se líhnou z napadených larev trpí vadami (jsou bez křídel a noh, s krátkou životností). Při přemnožení roztočů na počet asi tisíc roztočů na včelstvo , včelstvo hyne. V současné době je varroáza rozšířena prakticky v celém světě a bez pomoci včelaře nemůže žádné včelstvo přežít. V České republice přistoupil Svaz včelařů spolu se Státní veterinární zprávou a Výzkumným ústavem včelařským k ve světě ojedinělému boji proti nemocem včel. Po zavlečení varroázy do české republiky v roce 1978 byla všechna nakažená včelstva nařízením SVS zlikvidována, včelstva v ochranném pásmu na hranicích republiky byla diagnostikována a zakázán přesun těchto včelstev. Tím byl získán čas pro vypracování metodiky ošetřování a léčení včelstev, proto nemohla varroáza v České republice ve velké míře propuknout.

     Boj proti varroáze probíhá hlavně biologickými zásahy a ošetřováním včelstev na podzim po vytočení medu, diagnostikou spadu měli v jarních měsících a při zjištění nákazy léčením napadených včelstev. Léčení spočívá v odstranění veškerého zavíčkovaného plodu (zničí se roztoči v uzavřených buňkách) a následnou fumigací (zničí se roztoči na včelách). Toto léčení se provádí pouze v jarních měsících, kdy v úlu není med a léčiva jsou dodávána SVS vyškoleným pracovníkům Svazu včelařů, kteří provádějí léčení. Mor plodu se v ČR neléčí, nakažená včelstva a včelstva v ohnisku nákazy jsou SVS zlikvidována a úly, plásty a všechny včelařské pomůcky se pálí.

     Všude v zahraničí je zdravotní péče o včelstva ponechána pouze na včelařích a nemoci včel jsou tak rozšířené, že včelaři používají akaracida proti varroáze a antibiotika proti moru plodu prakticky celý rok. Uvedenými opatřeními SVS v České republice je zajištěno, že med domácího původu je bez chemických látek a léčiv. V oblasti Vev. Bítýšky jsou včely zdravé, mor včelího plodu se nevyskytuje a varroáza je v minimálním rozsahu, proto se jarní léčení neprovádí.

     Přísuny včelstev za účelem opylování zemědělských plodin se omezily na minimum, protože zemědělské podniky nemají finanční prostředky, aby včelařům uhradily zvýšené náklady na přemísťování včelstev.

     Spotřeba medu v ČR na osobu je 0,4-0,6 Kg ročně, naproti tomu ve vyspělých evropských zemích je třikrát vyšší. Med je dosud jedna z ekologických potravin, má léčebné vlastnosti a kromě toho med květový a smíšený z okolí bydliště konzumenta obsahuje pylová zrna, která při konzumaci léčí alergii na pyl.Při slazení řepným cukrem musí všechen cukr projít játry, kde se štěpí na jednoduché cukry, což velmi zatěžuje lidský organismus. Dochází k odbourávání B vitamínu, vápníku a fosforu z těla. Kromě "mrtvých kalorií" neobsahuje cukr žádné látky, kdežto při slazení medem jsou tělu dodávané kromě jednoduchých cukrů fruktózy a glukózy další potřebné látky - minerální látky (železo,hořčík, selen, vápník) a řada přírodních látek (enzymy, hormony, vitamíny, flavonoidy atd.). Při vyšší sladivosti medu než řepného cukru a cenách cukru a medu koupeného u včelaře není cenový rozdíl mezi slazením cukrem a medem velký a je vyvážen velkým přínosem pro lidské zdraví.

     Obchodníci s medem dováží levný zahraniční med z asijských a jihoamerických zemí, který je po případném smíchání s tuzemským medem prodáván v ČR. V loňském roce bylo do ČR dovezeno hlavně z Argentiny 209 tun medu, celkový dovoz medu do ČR ze zahraničí činil 619 tun medu. Tuto situaci Svaz včelařů řešil vydáním přísnější normy na med s názvem "Český med". Takto může být označován med, který byl podroben rozboru v akreditovaných laboratořích, všechny měřené parametry jsou přísnější než u běžného medu, neobsahuje žádné cizí látky a rozborem pylových zrn je zaručen domácí původ.

     Hlavní podmínkou pro úspěšné včelaření je mladá včelí matka pocházející od inseminovaných matek z výzkumných pracovišť. V naši organizaci má rozmnožovací chov včelích matek s působností pro celou republiku pan Emil Kolář. Včelaři využívají nabídku nektarů medonosných plodin a medovice v lesích přísunem včelstev k těmto zdrojům. Včelstva za snůškou přisunují Ing. Martínek a Ing. Foltýn.

     Včelaři ošetřují včelstva tak, aby med z oblasti Vev Bítýšky, který je svým složením vynikající kvality a chuti, si své vlastnosti udržel. V roce 2000 zaslal Ing. Foltýn smíšený med do celostátní soutěže. Med byl vyhodnocen diplomem a atestem s naměřenými hodnotami, které vyhovují podmínkám normy pro "Český med".

     Opylovací činností přispívají včely ke zvyšování výnosů kulturních plodin a pomáhají udržovat dobré životni prostředí. Bez opylovací činnosti včel by byla malá úroda ovoce, kulturních hmyzomylných rostlin v zemědělství a vymizely by divoce rostoucí rostliny v přírodě. Užitek z opylovací činnosti včel je několikanásobně vyšší než hodnota včelích produktů. Tato činnost včel není náležitě doceněna. Jestliže v ČR bude pokračovat dosavadní vývoj včelařství, tak včela z přírody vymizí. Levný zahraniční med do obchodů lze dovézt, ale zajistit opylovací činnost dovozem včel nelze.