Láznička, Zdeněk: Projekt železnice Veverská Bítýška-Jihlava z r. 1840, Vlastivědný věstník moravský, roč. 1, 1946, č.4, s. 215-216

PROJEKT ŽELEZNICE VEVERSKÁ BÍTÝŠKA–JIHLAVA Z R. 1840.

Zajímavý a neuskutečněný projekt trati z Veverské Bítýšky do Jihlavy zachycuje mapa, která je přílohou ke spisům staré zemské registratury v zemském archivu v Brně sign. C–57 (viz sbírka map ZA sign. 1019). Mapa má titul Terrainrecognoscirungskarte für eine Eisenbahn-Linie s datem Iglau am 25. Junyus 1840. Úsek této trati z Veverské Bítýšky k Rosicím používá klesliny Boskovské brázdy a je to zároveň poslední dílčí úsek tehdy projektované železnice z Kolína přes Žďár do Rosic. Projekt této dálkové trati byl nesporně vyvolán těžbou kamenného uhlí v pánvi rosicko-oslavanské. Jihlavská trať, kterou navrhl důstojník gen. štábu Eckhardt, je vedena z Rosic na západ údolím horní Bobravy a vystupuje na parovinu Českomoravské vysočiny u Košíkova. Prochází jižně od Vel. Bíteše a obrací se k jihu přes Jasenici k Naloučanům, kde překračuje údolí Oslavy. Jižnější druhá varianta této linie opouští údolí Bobravy pod Zálesnou Zhoří a vede přes Krokočín k Jasenici, kde navazuje na severnější variantu. Trasa trati pokračuje dále přes Častotice, Pozďatín, Pocoucov, Okřešice a Čihalín k Číchovu, ponechávajíc stranou město Třebíč. Od Číchova sleduje trať údolí Jihlavky k Lukám, a to po jejím levém břehu, kdežto dnešní trať jde po pravém břehu řeky. Za lukami u Petrovic odbočuje pak opět na parovinu a dospívá mezi Studénkami a Kosovem k Jihlavě. Tam překračuje opět Jihlavku a kolem Starých Hor prochází do Čech směrem k Pávovu.

Ve vedení této trasy se zračí, ajk vysvítá i z přiloženého spisového materiálu, snaha spojit ve smyslu tehdejších platných zásad ve stavbě železnic co nejratší cestou pánev rosicko-oslavanskou s Jihlavou a poskytnout tamějšímu rozvinutému textilnímu průmyslu plynulé zásobování uhlím. Proto tato trasa jde převážně po parovině v průměrné výšce asi 450 m, od níž se valně neodchyluje. Trať se vyhýbá hlubším říčním údolím a tím větším výškovým rozdílům, resp. nepříznivým spádovým poměrům, jimiž se vyznačuje dnešní železnice Brno-Okříšky. Tento průběh projektované trati připomíná trasování starých cest, které se rovněž vyhýbaly zaplavovaným poříčím a vyhledávaly vyšší polohy. Zároveň je Eckhardtova trasa vedena přibližně uprostřed mezi městy Vel. Bíteší, Náměští n. O., Velkým Meziříčím a třebíčí tak, aby všechna tato průmyslová města ležela co nejblíže trati, měla z ní užitek a pomáhala zajišťovat její rentabilitu.

Paralelně s tímto projektem byla plánována i železnice z Mor. Krumlova přes Tulešice, Slavětice, Dalešice, Třebíč a Luka do Jihlavy. Tento projekt proti předešlému však měl nevýhodu, že procházel ve větší vzdálenosti od jmenovaných měst (vyjma Třebíč) krajem ryze zemědělským, který nezaručoval výnosnost nové železnice.
Dr Zdeněk Láznička, Brno.



Elektronický archiv pramenu obce Veverská Bítýska, 2000
Vygenerováno z archivního formátu TEI